Superhrubá mzda – jak se nám vůbec přihodila ?

Kde se vzala „superhrubá mzda“ a jak se má k dani z příjmu ? Jedná se o zločin, nebo jen o matematiku ? Nastane po jejím zrušení vyšší spravedlnost ? Napraví se hrubá chyba ? 

1. Pravěk

Od období 1990-1993 kdy se formoval nový daňový systém v ČSSR, ČSFR a ČR (možná se to tenkrát jmenovalo i jinak, už si to nepamatuju), nějakou dobu procentní sazby některých daní a „odvodů“ dlouhodobě spíše klesaly.

Kdo nevěří, ať tam běží. Kdo si dnes pamatuje, že sazba daně z příjmu právnických osob činila v roce 1993 kulantních 45% ? Od roku 2010 je to 19%.

A kdo si pamatuje, že v roce 1993 bylo dokonce šest (opravdu – šest !) daňových pásem daně z příjmu fyzických osob a nejvyšší příjmy nad 1 080 000 Kč byly daněny sazbou 47% ? Pravda, při tehdejší průměrné hrubé mzdě 5 904,- Kč se to ze zaměstnanců přihodilo opravdu málokomu.

Stejně tak daň z přidané hodnoty – začínalo se v roce 1993 na 23% a 5%, pak se to sem tam měnilo a taky jsme měli v letech 2004-2007 sazby „jen“ 19% a 5% (pravda v jiné skladbě položek). Dnes jsou sazby 21% a 15% a 10% a … a co já vím kolik výjimek na pivo a tak.

Sazba odvodů na sociální a zdravotní pojištění „za zaměstnavatele“ byla kdysi 36% z hrubé mzdy, nyní je to 33,8%.

Celkově se daňový systém přesouval od přímých daní (daně z příjmu) k daním, které zdaňují spotřebu (DPH, spotřební daň, hazard).

Někdy v průběhu posledních třiceti let se postupně „přišlo“ na to, že nelze zároveň plnit tyto úkoly:

• snižovat nejen sazby daní, ale i skutečné daňové zatížení obyvatel
• financovat neefektivity státu (sanace bank, neefektivní nákupy čehokoliv, excesy typu arbitráž TV Nova a tak)
• nakupovat hlasy (některých) státních zaměstnanců a jejich rodin prostřednictvím růstu mezd a růstu počtu
• v jenom kuse financovat dárky pro různé voličské skupiny
• udržet vyrovnaný rozpočet

Takže růžový svět postupného poklesu daní a zároveň nehynoucí prosperity, kterou měl přinést kapitalismus sám od sebe, se postupně rozplynul.

2. Středověk

Přesto byl v oblasti daně z příjmu relativní klid – odečitatelné položky byly valorizovány, hranice v daňových pásmech navyšovány a v roce 2000 zmizelo páté daňové pásmo se zdaněním 40%.

V roce 2007 byl účinný daňový systém, který závislou činnost zdaňoval progresivně, a to ve čtyřech pásmech se sazbami 12 - 32%, a to vše při průměrné hrubé mzdě 20 957 Kč. 

	Daň
		0
	12%

Do této „idyly“ přišla ODS v roce 2006 s nápadem na tzv. rovnou daň. Chlapci vycházeli z tzv. Lafferovy křivky a pokusili se najít optimální bod – procento zdanění při kterém by daňový výnos byl nejvyšší.

V úplně ideální variantě by sazba u podstatných daní (příjem, DPH, dividendy) byla stejná, a to ve výši 15%. Když už nic jiného, tak se to aspoň dobře pamatuje, že.

Ekonomický expert ODS Vlastimil Tlustý, který se později proslavil pobytem ve vířivce, vymyslel do reklamní kampaně Tlustou peněženku a daňové kolečko a už to jelo.

Tady je záhadou, co pány k tomu, kromě fundamentalismu, vedlo – posadit daň z příjmu tak, aby si nějak polepšili skoro všichni, tzn. i ti nejen hluboko pod mediánem hrubého příjmu ale i ti, co se pohybují kolem prvního decilu, musí vést k podseknutí daňových příjmů.

Jsou tady asi tak tři možnosti:

• V. Tlustý na to měl expertní tým ze Slovenska a buďto si kvůli vzdálenosti a jazyku nerozuměli (8-)) nebo to fakt „jenom“ blbě spočítali
• byl to záměr, který měl odstranit progresi aby pomohl lidem s vyššími příjmy
• byl to záměr s cílem vyhladovět bestii, tzn. tak podseknout rozpočtové příjmy, že vláda bude muset udělat strukturální změny na výdajové straně rozpočtu

To poslední vypadá sympaticky, ale vůbec to nefunguje – vidíme to zas a znova.

Civilizovaným světem se potácejí shluky drogově závislých organismů, které si dávno zvykly na měkké peníze a bez všelikých dotací, „výhodných“ půjček a konceptů „pay as you earn“ (což znamená nikdy), nepřežijí ani tři minuty.

Vlády si, na rozdíl od domácností, mohou dlouhodobě půjčit a je jim to zcela jedno. Z Keynese si vzali jen tu pro ně lepší půlku a dneska už na to dokonce mají i teorii (Modern Monetary Theory).

Odbočka – všimli jste si, že když pokroková menšina něco vymyslí a potřebuje, aby to někdo jiný zaplatil, tak se v názvu takového „projektu“ objevují slova jako „moderní“, „progresivní“ a „chytré“ ?

Po volbách, když došlo na plnění slibů, vláda zapojila výpočetní kapacity a zjistila, že by 15% sazbu bez výrazného schodku rozpočtu nedali, takže řešení se našlo – pravda, sazba bude nízká, přesně ta, co jsme slíbili, ale z vyššího základu, takže bude ve finále 20,1%, tzn. pro většinu zaměstnanců o něco menší než dříve.

Když se trochu zamíchá s odečitatelnými položkami a udělá se z nich sleva na dani (což se později stalo), už se v tom nevyzná skoro nikdo.

Sem tam se dočasně přidá do systému povodňová stokoruna, aniž by výnos šel „na povodně“, nebo se přidá solidární daň (původně na chvilku, ale pak se na dočasnost zapomene) aby se vytvořilo zdání tvrdé progrese.

Pokud si to dobře pamatuji, moc se toho tenkrát s čistými mzdami nestalo a zdanění bylo pro drtivou většinu lidí stejné nebo o něco příznivější než předtím. Živnostníkům daň dokonce klesla.

Co tedy říci k mýtu, který zní: ODS a KDU/ČSL (Zelení u toho byli taky) unikátně zdanili i odvody (pojištění) a zvedli lidem daně ?

Nikoliv, byla to jen sebezáchovná matematická operace (vyšší sazba z nižšího základu = nižší sazba z vyššího základu). Jde pouze o způsob výpočtu, nikoliv o ekonomický zločin. Tehdejší kreativitu je nutno skoro ocenit 8-))). 

A bylo to samozřejmě porušení volebního slibu. To je zcela běžná politická nehoda, která se stává i v lepších rodinách – jen o pár let později řekl jeden politik z druhého břehu v obdobné situaci: „Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí“

Po více jak deseti letech jsme v tom zas. 

Haj hou.